Sice už nastal předvánoční čas, ale podzim vlastně ještě trvá a navíc jsem bramboráky posledně slíbila.
Pro mne jsou bramboráky jedním z nejobyčejnějších jídel, ale taky z těch nejoblíbenějších! Nebudu tu rozebírat jejich vhodnost z dietního hlediska, jednou za čas, na chuť, jsou podle mne zcela jistě povoleny.
Bramboráky u nás frčí s kysaným zelím a časem k nim přibyly zelňáky. Už ani nevím, kde jsem přišla k tomuto receptu, ale zabydlel se u nás rychlostí blesku!
Bramboráky
brambory, mléko, pol.mouka, vejce, cibule, česnek, sůl, pepř, majoránka, olej
Syrové, oloupané brambory nastrouháme na jemném struhadle, přidáme nadrobno nakrájenou cibuli, rozmačkaný česnek, vejce, mléko a mouku. Dochutíme solí, pepřem a majoránkou. Smažíme na kvalitním rozehřátém oleji do zlatova. Můžeme použít i sádlo, ale já osobně nemám ráda, když bramborák vychladne a část vsáknutého sádla v něm ztuhne.
Zelňáky
brambory, kysané zelí, mléko, pol.mouka, vejce, cibule, sůl, pepř, majoránka, olej
Postupujeme stejně jako u bramboráků, jen strouhané brambory nahradíme z poloviny kysaným zelím a vynecháme česnek - jeho chuť totiž v kombinaci se zelím zanikne a je tudíž zbytečný. Smažíme stejně jako bramboráky. Rozdíl je v chuti - zelňáky jsou lehce (ale příjemně) nakyslé.
Bramboráky mám ráda od dětství, máma je dělala vyšší, na krajích krásně vypečené, uprostřed příjemně měkké. Manžel a děti preferují menší bramboráčky, vypečené do křupava a stejně tak i zelňáčky.
Catalina | 
Zde hledá
No vida, já zas k smažení bramboráků (a též kaprů) preferuju sádlo, které se tolik nenasákne, dá se víc rozpálit. A zejména další den mi jídla na sádle připadají chutnější než na oleji. Taky děláme menší.
Zelníky znám ze samého zelí, netřeba se toho bát, kyselost se dost vypeče.