Tak jsme se konečně dostali ke krouhání zelí. To u nás znamená, že zásoby na zimu jsou nachystány a to co se nestihlo, se už nedožene. V podstatě takové symbolické uložení k zimnímu spánku!
Na domácí kysané zelíčko jsem zvyklá z domova a miluji jej v jakékoli podobě. Nakládáme zelí skoro každou sezonu, jen asi dvakrát jsem neupotřebený zbytek zelí na jaro zasterilovala, ale už to není ono. Raději jsme pořídili menší hrnec na zelí a každou zimu tak máme čerstvou zásobu vitamínů!
A co o kysaném zelí píší v encyklopedii?
Kysané zelí je jemně nakrájené hlávkové zelí, které bylo zkvašeno za pomoci bakterií mléčného kvašení (Leuconostoc, Lactobacillus a Pediococcus). Má charakteristickou kyselou chuť způsobenou kyselinou mléčnou, která vznikla kvašením cukrů obsažených v nakrájeném zelí.
Kysané zelí má významný zdravotní přínos. Je výborným zdrojem vitaminu C, bakterií kyseliny mléčné, v menší míře pak zdrojem vitaminu K a skupiny vitamínů B, minerálů jakodraslík, hořčík či fluor. Kysané zelí podporuje tvorbu krve a hormonů, umožňuje lépe bojot proti únavě a zvyšuje obranyschopnost organizmu. Pomáhá snižovat krevní tlak a zároveň aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek. Má odvodňující účinek, a proto umožňuje rychlé odstraňování odpadních látek z těla.
A jak na to?
Na 18l hrnec bylo potřeba asi 35kg zelí. Nyní máme hrnec o objemu 9l a potřebujeme 15-17kg zelí, asi 2kg cibule, sůl, kmín.
Zelí se zbaví všech povadlých listů, nadělíme na čtvrtky a vykrojíme košťál. Teď je zapotřebí silného a trpělivého muže, který všechno to zelí pečlivě nakrouhá na jemné nudličky. (Mám to štěstí, že s jedním takovým mužem žiju!)
Během krouhání je třeba nakrájet cibuli - to zas má to štěstí můj drahý muž, že má mě.
Nakonec se zelí promíchá s cibulí, osolí a lehce okmínuje. Pak necháme zelí pustit šťávu.
Po čase můžeme začít zelí pěchovat do keramického hrnce. Důležité je zelí pořádně upěchovat, až na něm bude stát voda. Hrnec zaděláme víkem, do žlábku nalijeme vodu, aby víko těsnilo a necháme stát v teple, aby mohlo probíhat kvašení.
Do chladu přemístíme hrnec až po skončení tohoto bouřlivého kvašení( což poznáme velmi snadno- hrnec přestane "bublat") Pak necháme zelí ještě asi měsíc dokvasit a můžeme se těšit na zelové pochoutky - zelňačky, zeláky, zelné saláty atd.
My si na zelíčku pochutnali ještě večer - ze zbytku zelí, které se už do hrnce nevešlo vznikl slaný závin.
Zelí se šuplo na orestovanou cibulku, přidalo se uzené, dochutilo se a nechalo se lehce povařit.
Mezitím rozmrzlo listové těsto, zelí se zavinulo a dalo péct.
Za chvíli se z trouby vytáhl zelný závin a skvělá svačina do práce byla hotova!
Zelný závin, šátečky, zelné placičky. Krásně jsi popsala výrobu domácího kysaného... nám by asi po zimě nezbylo 
Kamča | 
Zde hledá 
Tak přesně takto připravené zelí nám už dobublalo a 25l soudek je ve sklepě - a nemůžeme se dočkat, až bude za měsíc zelí ke konzumaci :)
Naštěstí u nás nemuselo probíhat krouhání, objednali jsme si ho už tak, a samotné zelí připravil můj děda jako už hodně let :)