Obědy v krabičce

22. září 2010 v 21:58 | HaF | Úvod a úvahy

Taky krabičkujete? Jelikož naši potomci již dorostli do věku, kdy dohled dospělých spíše oželí než uvítají, trávili většinu prázdnin doma, bez dohledu babiček. Z toho přirozeně vyplynulo, že budu muset vařit celé prázdniny, neboť dítě v růstu se musí pravidelně a pokud možno kvalitně stravovat! Uplynuly dva měsíce a naši potomci - holomci naznali, že jim doma chutná víc než v jídelně a se smutnýma očičkama mě uprosili, abych vařila i nadále (co by člověk pro své děti neudělal). A protože i mně po obědech v práci bývalo poslední dobou všelijak, bylo mé rozhodnutí o to jednodušší. Vařit pro tři už se dá docela dobře.

A jaké jsou výsledky po skoro třech měsících vaření? Děti vypadají spokojeně, dokonce už nevnímají lehký úbytek masových jídel. U sebe mohu prohlásit, že konečně nevím, že mám žlučník a žáhu, nic mě v zažívacím traktu netlačí a snad si mohu připsat na konto i malinkatý váhový úbytek!!!

Čočka Berry a bramborové knedlíky se zelím

Nejhorší bylo neustále vymýšlet co vařit. O prázdninách to bylo jednodušší - děti byly doma a jednoduché záležitosti, jako uvařit rýži, brambory či dát zapéct těstoviny zvládaly sami (navíc se tím i zabavily). Teď na to nemají tolik času a já musím nejvíc řešit přílohy, protože třeba ohřívané brambory moc nemusíme.

Nakonec se nám časem nastavil sám od sebe provozní pořádek:

pondělí - pokud možno jídlo od neděle s menší obmněnou

úterý - vaří se pokud možno na dva dny

středa - ta je bramborová, děti jsou obě zároveň a brzy doma (nemusí si vyčítat, že brambory škrábe jen jeden)

čtvrtek - znovu vaření na dva dny

pátek - navařeno ze čtvrtka

Když vařím na dva dny maso, tak se obmněňují jen přílohy -rýže, těstoviny, ve středu zmíněné brambory. Není podmínkou navařit na dva dny stejné jídlo, spíš se snažím vaření nacpat do jednoho dne, aby člověk nestrávil v kuchyni celý týden. Každopádně nechci aby potomci baštili jídlo staré tři, čtyři dny.

Základem je samozřejmě jídelníček, kde jsou zastoupeny jídla, která nevadí žádnému z domácích strávníků. A navíc s využitím sezónních surovin - teď ujíždíme na těstovinách s rajčaty, bramboračce, zelňačce, snažím se využívat bylinky z naší pidizahrádky. Taky jsem zařadila častěji luštěniny.

Vepřová játra a kuřecí prsa na šťávě s rýží

Z ekonomicklého hlediska mohu prohlásit, i když používám kvalitnější a dražší suroviny (rýže, těstoviny, zelenina, libové maso, oliv. olej, luštěniny) nevyjde to dráž než jídelna. Děti, když totiž došly z jídelny domů, vyluxovaly lednici a navíc se dojídaly sladkostmi. Teď jsou ve větší pohodě, rapidně klesla spotřeba cukrovinek, potraviny v lednici vydrží o něco déle. Když k tomu připočtu fakt, že vařím bez masoxů, veget, jen s kořením a bylinkami, mám ze sebe dobrý pocit, že dětem poskytuji to nejlepší, co můžu. (Ale, že je to někdy pěkná fuška, to nepopírám)

A co vy - vaříte doma? Máte nějaké své vychytávky? Ráda se přiučím!

Našla jsem jen jedno mínus: špatně se to večer fotí pěkně naaranžované!

Komentáře

Jana | 23. září 2010 v 8:16 | Reagovat

Co je prosím to zelené na prvním obrázku? Jinak doporučuji jídla jako bigos (nejlépe s chlebem), boloňská omáčka (s těstovinami či rýží) nebo dušené vepřové s kapustou (s bramborami). Dělá se to skoro samo, je to chutné a vydatné, dobře se to ohřívá i mrazí.

Jana | 23. září 2010 v 12:20 | Reagovat

Při pohledu na skvěle vyhlížející krabičky plné lákavých dobrot jsem dostala hlad, tak honem běžím na oběd.Jen tak dále!Tvé stránky jsou moc inspirující! Díky

HaF | Web | 23. září 2010 v 22:44 | Reagovat

[1,2] Dík! Zelená je čočka Berry a je fakt skvělá! Je to můj nový malý objev a tak si s ní v kuchyni teď trochu hraju. Jinak kapusta je bezva, taky vaříme, navíc jí stejně v trhu nejde odolat.Jak jsem psala výš, k těstovinám teď letí rajčata samotná, jen s česnekem nebo s cibulkou a bazalkou, navrch trochu parmezánu. Boloňa přijde na řadu taky, jen co se trochu ochladí. Ovšem bigos jsem zatím nedělala, údajně se ten pravý, staropolský, vaří čtyři až pět dní a to tedy zatím nemám odvahu, ale je to určitě výzva do budoucna!!! Díky za návštěvy.

Jana (ta první) | 24. září 2010 v 21:55 | Reagovat

Děkuji, čočku zkusím! Já bigos dělám 8 hodin v pomalém hrnci. Jinak myslím, že v normálním by měly stačit tři hodinky. Pokud vím, bigos se kdysi v Polsku vařil nepřetržitě. Když bylo třeba jíst, trochu se ubralo. Když ulovili kus mase, kousek ho tam přidali. V moderních podmínkách považuji čtyřdenní vaření za neopodstatněné. Avšak vřele doporučuji nesníst všechno okamžitě (i když ta vůně láká!), nýbrž nechat odležet tak dva dny.

HaF | Web | 24. září 2010 v 22:06 | Reagovat

[4]:Zdravím! Ono se totiž údajně první peče maso, pak se výpekem podlévá zelí a dusí s masem do měkka- to jsou 1-2 dny a zbývající 3-4 dny se už jen ohřívá a zase chladí jídlo jako celek. A teprve potom je to správně uleželé a chutě prolnuté! Tak to píšou, ani se nedivím, že komisaři z EU jsou z toho na mrtvici. I když on guláš je taky nejlepší uleželý a několikrát ohřátý!!! Těším se na další "pokec"!

Jana (ta první) | 25. září 2010 v 19:45 | Reagovat

O pečení masa na bigos jsem tedy zatím neslyšela, ale na tohle jídlo existují stovky receptů, asi jako na guláš. Svůj první bigos jsem dělala "složitě" (podle tohoto receptu: http://www.labuznik.com/recipe.php?ID=27552), teď už vše dělám najednou v pomalém hrnci, přičemž maso a cibuli předtím trochu osmažím.

Jana (ta první) | 25. září 2010 v 19:54 | Reagovat

A ještě neco - mám prosbu: Můžete mi napsat recept na ty bramborové šišky s mákem? Už několik týdnů na to mám chuť a žádný oblíbený recept nevlastním. Tyhle vypadají božsky. :)

HaF | Web | 25. září 2010 v 23:10 | Reagovat

[6,7] Já čerpala informace zde - http://dadala.hyperlinx.cz/zele/zeler0166.html , ale jinak to vidím jako Vy - co rodina, to jiný recept, jako u nás guláš. A bramborové šulánky? Velmi se kaju a stydím, tyto jsou z pytlíku (jen z 1/2 dávky) značka Natura, Ale když je čas, tak mám skvělý recept: 80 dkg vařených brambor, 20-25 dkg hrubé mouky, 10 dkg krupice 1-2 vejce, sůl.

Jana (ta první) | 26. září 2010 v 11:34 | Reagovat

Díky. :)

Jana (ta první) | 26. září 2010 v 21:06 | Reagovat

Zase já... Kde prosím tu čočku kupujete? Nejbližší Albert ji nemá. Asi to ještě v ČR nebude běžný sortiment.

HaF | 27. září 2010 v 10:19 | Reagovat

[10]: Čočku jsem objevila čistě náhodou v jednom malém obchodě u nás na náměstí, ale zahlédla jsem ji i v Tesku. Jinde jsem se po ní nedívala. Odkaz na stránky firmy Druid, která ji dováží, je v článku "Čočka Berry po francouzsku". Zkuste se poptat i v prodejnách zdravé výživy. Přeji štěstí při shánění.

toffo | Web | 1. října 2010 v 6:59 | Reagovat

Vím, o čem mluvíš, tedy píšeš! Po návratu do práce jsem jeden rok pravidelně vyvařovala, syn byl zmlsaný domácí kuchyní a do školní se mu zpět nechtělo. Manžel na obědy v práci nechodí, teplé večeří až doma. Po roce jsem byla uhoněná, protože jsem si vaření nedokázala dobře zorganizovat. Stala jsem se ale mistrem na rychlovky a srinty do 20 minut (většinou ala těstoviny z jedné mísy...). Za rok jsem nahnala syna zpět do školní jídelny a muži jsem začala nosit kastrůlky z naší podnikové kuchyně. Vaří "chutně z prášků," také já jsem u nich poznala, kde mám žlučník a pálení žáhy jsem se těžko zbavovala. Muž s překvapením tyto problémy nemá. A já nemám problémy s rychlovkami se zeleninou, tuňákem, kuskusem, jako zbytek mojí rodiny.
Po dalším roce je opět vše jinak. Syn dojíždí na jinou školu, je bez oběda, muže mám zaopatřeného.
Nezbývá mi, než to lépe zorganizovat, přestat přemýšlet komu co nechutná a co nejí a začít opět vařit a taky převychovat svoje strávníky :-) .

HaF | 1. října 2010 v 12:35 | Reagovat

[12]: U nás je taky zatím manžel imunní vůči závodnímu stravování, ale já i děti jsme s domácím stravováním spokojeni. K tomu vaření bez éček, masoxů, veget atd. pak člověk dojde tak nějak samovolně. U sebe mám teď problém, že ačkoli jsem byla spíš masař, teď to maso ani moc nemusím. Jestli je to opravdu určitý přirozený proces, nevím, ale když jdu k řezníkovi, tak nějak mě ani neláká nějaké maso koupit. Zato v trhu nevím, kterou zeleninu koupit a zpracovat dřív!

Jana (ta druhá) | 4. října 2010 v 12:03 | Reagovat

Nápadů by bylo docela dost, ale ten čas nějak chybí.Tak aspoň vymyslím vždy nějakou rychlovku,zejména zeleninovou.Maso přenechávám většinou na víkendy.

HaF | Web | 4. října 2010 v 21:05 | Reagovat

[14]: Jak píši výše, já teď v tom mase docela polevuji. Teď o víkendu byl špenát s vejcem a v neděli smažený květák a smažené filé s bramborem. Prostě jsem to řeznictví v sobotu prostě přešla bez povšimnutí. (Však si to dnes žehlím u zbytku rodiny zelňačkou s uzeným a klobásou!)