Guláš - na tohle téma bylo už popsáno mnoho papíru, svedlo se mnoho diskuzí a hlavně je toliko receptů, kolik je kuchařů či domácností. Navíc nechci psát o hovězím guláši, ale o jeho chudším, nevlastním příbuzném - bramborovém guláši. Buřtguláš - lidově řečeno- se ale nemá za co stydět. Kolikrát už takový obyčejný bramborový gulášek předčil svou chutí kdejaký hovězí originál!
Protože každá domácnost má svůj postup, svůj osvědčený recept, nechci tu tvrdit, že zrovna tenhle je ten jediný správný a dokonalý - navíc je stejně pokaždé jiný - tu se přihodí paprika, tu kousek zbylého masa. Jen se dnes zrovna vařil, navíc všem chutnalo, tak ho sem dávám prostě "jen tak"!
Zrovna dnes bylo po ruce:
sádlo (olej), cibule, šunkový kabanos, samozřejmě brambory, sladká paprika (maďarská - ta je!), majoránka, pepř, sůl, vývar ( masox - v případě nouze).
Na sádle orestujeme cibuli. Když není sádlo, svět se nezboří, když se vezme olej. Já měla ještě zbytek sádla po akci jménem rillettes - vážně mňamka.
Po orestování cibulky přidáme kabanos (párky, klobásky, buřty) a pokračujeme v restování.
Když má i kabanos či jiná uzenina tu správnou barvu, přisypeme sladkou mletou papriku. Kdo má rád, může i pálivou.
Zpěníme a zalijeme nejlépe hovězím vývarem. Já dnes hřešila vodou a masoxem. Hlavně se nesmí přepálit paprika, hořkne. Přidáme brambory, nakrájené na kostky a trochu mletého kmínu. Pokud máme, můžeme přidat cokoli - papriku, rajčata, zbylé maso, kousek uzeného. Necháme vařit, dokud brambory nezměknou.
Nakonec zahustíme. Někdo zahušťuje moukou, někdo jíškou, u nás se používá chlebová strouhanka. Navíc jsem přidala lžíci sušených mletých hub ( skvěle zahušťují - třeba roštěnky - a navíc děti netuší, že jedí i hříbky). Provaříme, dosolíme, přidáme pepř a hlavně majoránku! Kdo chce může přidat i česnek, ten jsem do bramborového guláše dávat přestala, ani nevím proč.
A můžeme servírovat. S chlebem, rohlíkem, zdobíme mladou cibulkou. My měli chuť na křen. Chuti a vlastní fantazii se meze nekladou!
P.S. Nejlepší guláš, který jsme jedli, byl loni, touto dobou. Kamarád našeho syna - skaut - mu chtěl ukázat, jak se vaří pravý kotlíkový guláš. Vyrazili jsme na výpravu a na skautském tábořišti se hoši ( malí i velcí ) ujali vaření. Tenkrát v něm bylo všechno, co kdo doma našel - uzené, klobásky, kabanos - k tomu poctivý táboráček, čerstvý vzduch. Dodnes na něj vzpomínáme ......!!!!!!!!!!!!!!
Zde hledá 
Proč by děti neměly vědět, že jedí hříbky? tjsem nepochopil