Přísně vzato je jen jeden druh knih, který zvětšuje štěstí na zemi - kuchařské knihy (Joseph Conrad)

Bezlepkové kuchařky

30. července 2015 v 18:22 | HaF |  Právě čtu
Už dlouho slibuji náhled do mé kuchařské knihovničky a tak bych chtěla začít bezlepkovými kuchařkami.
Ačkoli vařím skoro denně a vaření mě baví, přesto mě bezlepková dieta ze začátku zaskočila. Sem tam vynechat pečivo, místo knedlíků či těstovin uvařit rýži nebo brambory není problém.
Zvyknout si ale najednou na každodenní vynechání lepku, to dá člověku zabrat a tak jsem si pořídila útlou knížečku " Bezlepková kuchařka 3" od Kamily Krajčíkové z Grady. Knížka má 80 stránek a je rozdělena na praktické kapitoly - základní recepty na těsta, chléb, rychlé svačiny, buchty a koláče, dorty, polévky, hlavní jídla a na konci pár vánočních receptů. Autorka používá v receptech bezlepkovou mouku Jizerka. Kuchařka je praktická, postupy srozumitelné i pro nekuchaře a pro bezlepkové začátečníky je podle mě dostačující. Jen receptů na pečivo je tu pomálo.
Zrovna v tu dobu vyšla nová bezlepková kuchařka "Pečeme bez lepku" od Ivy Kohoutové a protože byla jen o pečení, tak jsem si ji pořídila také. Recepty jsou rozděleny na pečení v domácí pekárně, pečení v troubě a následně na kapitoly o kynutém těstě, bábovky, močníky, řezy, cukroví pečené i nepečené atd. Jsou to klasické recepty převedené do bezlepkové podoby s využitím bezlepkových mouk Jizerka, Schar, Finax atd.


Minulý podzim jsem se dostala na kurzy bezlepkového pečení, které pořádá paní Bednářová ze sdružení Sedmikráska (Sdružení rodičů a přátel zdravotně postižených celiakií a Dermatitis herpetiformis Duhring) za finanční podpory našeho města Prostějova. Zde nás navštívila paní Koukolová a já si domů odnesla její dvě knížky "Praktická bezlepková kuchařka I, II". První je praktickou kuchařkou a druhá se věnuje širšímu využití bezlepkových surovin jako je pohanka,jáhly, rýže, kukuřice.


Na jaře jsem ještě narazila na bezlepkové kuchařky Zuzany Kobíkové "Vařím s láskou" - bezlepková kuchařka a pečivo, moučníky, cukroví - obě bez lepku, mléka a vajec. Kuchařky jsou v praktické kroužkové vazbě a autorka využívá přednostně mouky z bezlepkových surovin - pohankovou, jáhlovou, kukuřičnou a rýžovou. Tímto jsou mi její recepty nejbližší.

Všechny tyto kuchařky jsou i příběhem lidí, které postihla celiakie, jsou to prověřené recepty, které fungují a je úžasné, že se autorky touto formou podělily o své zkušenosti. Doporučit můžu s čistým svědomím všechny,jak jsem psala výše, autorky problém znají a vědí z vlastní zkušenosti s čím se musí celiak - začátečník popasovat.

A nakonec jedna kuchařka pro radost "Kuchařka pro alergiky" od Alice Sherwoodové, kterou jsem onehdá pořídila za pár korun na Aukru. Tu ale ještě nemám pořádně pročtenou, ale je moc pěkná!

 

Mé bezlepkové začátky

12. července 2015 v 17:12 | HaF |  Co se děje v trávě
Holky, dík za komentáře a dodání odvahy k psaní o mých bezlepkových začátcích. Třeba to někomu bude alespoň trošku k užitku.
Předem všeho psaní a mých postřehů jedno VELKÉ UPOZORNĚNÍ : NEJSEM CELIAK, trpím "jen" zvýšenou citlivostí na lepek a proto někdy nejsem úplně striktní při výběru surovin - pokud tedy musíte dodržovat přísnou bezlepkovou dietu, volte opravdu 100% bezlepkové suroviny, zpracovávané v bezlepkových provozech,aby nebyly kontaminovány lepkem.
Další poznámka je, že s bezlepkovou dietou se potýkám v naší rodině pouze já a tudíž se občas odbývám - pokud vaříte pro děti, je potřeba více plánovat a mít neustále zásoby bezpečných bezlepkových potravin.
Jak jsem tedy začínala? Tím, že to nebylo šokující zjištění s nástupem diety ze dne na den,nebylo to tak stresující. Svou diagnózu jsem si vypozorovala a následně vybojovala u lékařů sama. Začalo to bezlepkovými víkendy a po zjištěné úlevě a ukončených kompletních testech na celiakii jsem pak na bezlepkovou dietu přešla plynule a bez větších problémů.
Pro začátek jsem se vybavila křehkými kukuřičnými plátky a kukuřičnými těstovinami. Taky jsem si pořídila pohankovou mouku a jedno balení Jizerky. A sem tam jsem začala zkoušet různé směsi na bezlepkový chléb a na internetu jsem hledala bezlepkové recepty.
Po vlastních bezlepkových pokusech a pročtení spousty informací o bezlepkové dietě jsem došla k vlastnímu přístupu k vaření. Nejsem nadšeným zastáncem bezlepkových směsí (i když v některých výjmečných případech díky za ně) a spíš se snažím při vaření využívat přirozeně bezlepkové suroviny a nebo potřebu mouky obejít úplně.
Například:
Polévky
- zeleninové dělám husté díky zelenine a část potom rozmixuji nebo použiji quinou a do bramboraček mleté sušené houby (ty jsou skvělé na zahuštení masových šťáv)
- vývarové - zde dělám kapání z pohankové mouky, používám drobné rýžové těstoviny mušličky a nejraději mám skleněné nudle
- luštěninové zahušťuji tak, že do čočkové přidám i část červené čočky a ta se během vaření rozvaří a polévku zahustí přirozeně bezlepkově
- ostatní - gulášové apod. - udělám trochu zásmažky s pohankovou moukou, přidám roztrouhanou syrovou bramboru
Masa
- například šťávu u pečeného kuřete nejsem zvyklá zahušťovat vúbec, prostě kuře dostatečně podleji na začátku pečení a na konci občas přidám kousek másla (jsem tak zvyklá z dětství od mamky)
- pečené vepřové - dostatek cibule zahustí šťávu samo a zcela přirozeně bezlepkově, ale v případě potřeby zlehka zapráším pohankou
- hovězí - nejvděčnější maso - cibule do základu - po rozvaření šťávu zahustí a na konci přidávám mleté sušené houby - mají úžasnou schopnost bobtnat a k tomu ta houbová chuť a vůně!
- guláš - opět cibule a na konec zadělám pohankou, chlebovou strouhanku bohužel musím oželet, ale na pohanku si moji chlapi nestěžují
Omáčky
- trochu problém, který ještě stále nemám úplně vychytaný, každopádně jsem opustila systém zahuštění škrobem, protože při podávání ihned po vaření je vše OK, ale při ohřívání omáčka zřídne
- svíčková - dám kopec zeleniny a nakonec část rozmačkám a omáčku trochu zapráším pohankou
- koprovka - nemám úplně vychýtáno, ale zatím se jako nejlepší možnost jeví tip z jednoho časopisu a to udělat koprovku jako řídkou kaši z instantní bezlepkové kaše a potom dochutit koprem jak jste zvyklí
- na paprice - jako základ cibule a nakonci zaprašuji pohankou
- rajská - nejlépe domácí hustý protlak a na požadovanou hustotu zředit dobrým vývarem
Přílohy
- rýže, brambory - přirozeně bezlepkové
- těstoviny - běžně se dají koupit kukuřičné, vcelku mi nevadí, ale nejlepší jsou čerstvě uvařené, pokud je ohříváte druhý den, lámou se ,jsou tuhé a už nejsou tak dobré. V Makru jsem narazila na bezlepkové těstoviny zn. Scotti - jsou vynikající, ale trochu drahé, příjemné je, že se prodávají v 250g balení - ideál pro bezlepkáče samotáře. Nedám ale dopustit na rýžové nudle, kupuji je ve zdejší večerce u vietnamců a jsou výborné v tom, že stačí zalít vroucí vodou a máte za 10 minut hotovo
- knedlíky - snažím se jim vyhnout, ale některá jídla bez nich prostě nedám - třeba svíčkovou a koprovku - tady chytnu po bezlepkových moučných směsích a knedlík udělám podle jednoho receptu z internetu v mikrovlnce
- bramborové - ty vychytané nemám zatím vůbec a tak zbabělě používám kupované směsi, pravde je, že je to opravdu minimální

Pár stránek pro prvotní informace:

A toto jsou stránky které mě velmi zaujaly, hlavně Kašulka!

Kuchařky, které mám a které mi trochu pomohly v mých začátcích:

Jinak hledat a bádat na internetu, knížek je spousta, chce to jen hledat a zjistit co komu pasuje.
Nakonec pár fotek z mé bezlepkové špajzky:


Mám ráda jednodruhové mouky, směsi se snažím moc nepoužívat, ale občas to nejde. Jizerku je dobré mít doma jako univerzálního pomocníka (knedlíky, moučníky), Schär mi přišel v reklamním balíčku. Dobré jsou mouky Doves farm, k sehnání v Kauflandu,


V Kauflandu se dají koupit i směsi na chleba a moučníky od firem RUF a Schneekoppe.


Bezlepkové těstoviny - Schär nemám zatím odzkoušený, přišel v reklamním balíčku.


Rýžové těstoviny - ty jsou pro mě nejvděčnější a mám je nejraději.


Přirozeně bezlepkové suroviny - základ bezlepkové diety.

Začít opět psát?

27. června 2015 v 22:17 | HaF |  Úvod a úvahy
Venku prší, nějak není nic důležitého na programu a já tak nějak zakopla o vlastní pidiblog. Ano, ještě nějak přežívá, sama se tomu divím. Letos jsem tu poprvé, poslední recept je už rok starý. Nějak se mi vytratila radost z psaní. Jak přibývá blogú o vaření, které jsou na profi úrovni, psané skoro profi kuchaři, tak nějak mi to bere elán do mých veskrze amatérských pokusů. Dalším špatným vlivem na mé blogování je rezignace na mé bezlepkové kuchaření. Protože jsem díky bezlepkové dietě začala shánět trochu specifičtější kuchařky , dostala jsem se do stavu, kdy prostě nemám potřebu bezmyšlenkovitě nakupovat bezlepkové cosi, co má imitovat lepkový originál a používat již hotové bezlepkové směsi a polotovary, které jsou plné éček a náhražek. Otázku jak jinak mám sice vyřešenou, ale tak nějak už na to nemám energii. Zní to jako výmluva, ale kdybych takto měla vařit pro jiného člena rodiny, nemám s tím problém, ale pro mě samotnou mě to neba. Prostě jsem ve stadiu, kdy vím co chci, ale nevím jak na to. A tak se odbývám, sice bezlepkově, ale nic moc. Takže pak ani není co dávat na blog - a zbytek rodiny má rád svá jídla, která se tak nějak začla točit stále dokola. Sice jsem je v mezích možností "zbezlepkovatěla", ale na chlubení na blogu to není. Takže jsem to vše vyhodnotila jako blogersko-bezlepkové vyhoření.
Ale ať to nezní tak depresivně - v kuchyni jsem pořád ráda (ale čím dál víc mě nebaví ten úklid "poté"), v knihkupectví či v antikvariátech - jak kamenných tak inernetových - jsem jako ryba ve vodě. Sháním staré kuchařky, nasísám do nových, špekuluji zda koupit - nekoupit.
Propadla jsem nové závislosti - dát si doma po práci dobrou kávu. Stará závislost - dobrá hořká čokoláda - zůstala. Zdavotní stav - uspokojivý - snažím se o belepkovou dietu, ale tak jednou za tři, čtyři měsíce propadnu těžkému lepkovému absťáku. To se pak týden, dva cpu chlebem, rohlíkama, těstovinama. No a pak zase sekám latinu, protože to prostě s tím lepkem nefunguje. Jak říká jedno pořekadlo - když je blbá hlava, trpí celé tělo. ( Ale když ono dobrý chleba opravdu nic nenahradí)
Jo a chlupatci se mají čile k světu, už mají sedm a čtyři roky a jsou perfektně sehraní.
Asi půjdu probrat knížky a najít nějakou,kterou bych vám chtěla doporučit.
 


Přání do nového roku 2015

30. prosince 2014 v 0:51 | HaF |  Úvod a úvahy
Všem čtenářům a příznivcům přeji vše nejlepší do nového roku 2015. Především mnoho zdraví (vím o čem mluvím), co nejméně stresu (nejlépe žádný),samé milé lidi kolem sebe (to můžete z velké části ovlivnit) a kapku toho štěstí!

P.S. Nedávám si žádná předsevzetí, ale při vánočním úklidu jsem přeskládávala knihovnu a zjistila jsem, že letošní rok byl velmi bohatý na nové přírůstky. Chtěla bych se o ně s vámi postupně podělit a tak si trošku napravit to bídné skóre příspěvků za letošek. (Jeden balík - co to nestih do Vánoc a z místní pošty ho prostě jen tak poslali zpět, ještě putuje po republice a snad se ke mně vrátí, neb je tam Příběh opravdové vášně)


Znojemské okurky

27. července 2014 v 22:25 | HaF |  Vařilo se
Jsou prázdniny a to znamená "okurkovou" sezónu - jak pro novináře, tak především pro hospodyňky v kuchyni.
Už dlouhá léta zavařuji okurky podle jednoho receptu - měly by to být znojemské okurky. Jestli je to opravdu pravý znojemský nálev to nevím, ale okurky jsou výborné a nepotřebuji žádné kupované přípravky na nakládání zeleniny.

Základní nálev:
1 a 3/4 l vody, 0,6 l octa 8%, 175 g cukru, 75 g soli
Vše dohromady zahřejeme na 80°C a pak necháme vychladnout. Toto množství vyjde přibližně na 9 sklenic o objemu 720ml.

Nachystáme si sklenice - do každé přijde bobkový list, 5-6 zrnek nového koření, 10 zrnek barevného pepře, trošku hořčičných semínek a kousek oloupané cibule. Můžeme přidat kousek kopru (u nás ne, manžel ho nesnáší), křenu, mrkve, jak je kdo zvyklý. Pak do sklenic naskládáme malé, omyté okurky a zalejeme vychladlým nálevem. Sterilujeme 25 min při 80°C.


Já nemám zavařovací hrnec a tak zavařuji okurky ve velkém smaltovaném hrnci a to 20 min za plného varu vody (té mám tak do poloviny sklenic). Po uvedené době okurky vyjmeme a necháme vychladnout.


Letos jsem zavařovala 15 kg malých okurek (ty mám od manželova kolegy z práce) - vyšlo mi celkem 40 sklenic a spotřebovala jsem 4,5 dávky nálevu.
Na fotkách jsou loňské okurky, ty letošní jsou daleko menší - taková milá okurková miminka!

Další články